Pokorný výstup na Lísek novou severovýchodovýchodní stěnou


Oproti minulému výstupu jsme tentokráte měli dobré výstupové podmínky. Jak si jistě pamatujete minule jsme se brodili závějemi sněhu. Hnedle u hájovny jsme zahráli první hry na zahřátí a postupovali dále
do základního tábora. Na Kateřině jsme, sledováni ostrými pohledy zdejších svěřenkyň, nabrali zásoby vody ze zdejšího pramene a takto posilněni jsme se vydali dále. Z Kateřiny šli světlušky napřed a značily vlčatům cestu skautskými značkami. Blízko cesty se ale najednou značky ztratily a tak byli vlčata nucena hledat světlušky mimo cestu. Našli. Pokračovali jsme již zmíněnou novou neprobádanou notně skalnatou severovýchodovýchodní stěnou k vrcholu. Společně jsme vytvořili zápis do vrcholové knížky. Poté jsme se vydali hledat skalku, pod kterou jsme naposled vařily a pobývali. Nenašli. Našli jsme jinou, ale už to nebylo ono. Uvařili jsme chutný poridž, hustý tak, že v něm stála i žlíce. Některým vybíravcům to moc nechutnalo
a jiným jsme nestačili přidávat. Přesto zbylo i na lesní zvěř. Po obědě jsme dali šlofíka a vydali se zpátky do vrchu opravit, zrenovovat, obnovit i vytvořit nové tresky, které mají zabránit ztracení se po překročení bludného kořene. Zbalili jsme se a připravili se na sestup do základního tábora. Na Kateřině jsme, stále pod dohledem, zahráli hru "maják". Až poté jsme sešli do údolí, kde už na nás čekali naše rodiny.

Protože jste si o to nikdo neřekl, tak jsem to teda napsal. Vaše smůla přišli jste o bodíky.